Ačkoli posledních osmnáct měsíců sportu, kolektivnímu obzvlášť, vůbec nepřálo, florbaloví Kanonýři zaznamenali jen minimální úbytek členů. Ne však nulový. Sportovního manažera Jana Pazderu, který chce spíše než florbalové specialisty v první řadě vychovávat sportovce tělem i duší, mrzí každé dítě, které se k pohybovým aktivitám po sérii lockdownů nevrátilo. Potěšila ho ale konstruktivní spolupráce se Sportovními areály města Kladna, díky níž se povedlo nacházet alternativy, které florbalistům umožnily brzký návrat k činnosti navzdory okolnostem.
„Ohromně mě mrzí, kolik dětí muselo skončit. Rozumím tomu, že po roční pauze ne každý našel motivaci, aby pokračoval,“ ohlíží se Pazdera za uplynulými měsíci a pokračuje v bilancování: „Úbytek členů v našem případě naštěstí není tak velký i proto, že jsme se dětem snažili dát co nejvíc možností zapojit se do tréninku. Teď v zájmu doplnění kategorií pořádáme nábory, které přivádějí i děti staršího věku, než jsme byli zvyklí. To je určitě pozitivní. Ale mrzí mě, kolik dalších skončilo a doufám, že nejen my jako klub, nejen vedení českého florbalu, ale především zodpovědní lidé ve vedení této země udělají maximum proto, aby dopady pandemie na sport minimalizovali. Ta roční odmlka je i na dětech, které se nám vrátily, hodně poznat.“
„Doufám, že podaří vytvořit podmínky proto, abychom se s případnými dalšími omezeními mohli co nejlépe popasovat. V tomto ohledu patří kredit panu řediteli Burešovi ze Sportovních areálů města Kladna, které nám umožnily rozšířit možnosti tréninku třeba tím, že daly k dispozici venkovní basketbalové hřiště, které jsme v letních měsících přeměnili na florbalovou arénu. V období, kdy jsme museli hledat kompromisní řešení, jsme se mohli o spolupráci se SAMK opřít, a i když jsme museli trénovat ve skupinkách po čtyřech pěti hráčích, měli jsme dostatek prostoru pro kvalitní trénink. Bez této podpory mohl být úbytek členů ještě větší,“ pokračuje Pazdera.
Za pravdu mu dává předseda klubu Zdeněk Jirák, který neskrývá, že krom superligových ambicí
A-týmu se dění v klubu bude točit hlavně kolem náboru mládeže. „Je to pro nás jednou z hlavních výzev do nové sezony,“ potvrzuje Jirák. Byť doufá, že nenastanou komplikace, podotýká, že jsou Kanonýři připraveni. „Patříme k zodpovědným klubům. V případě dalších omezení dokážeme reagovat, i díky nadstandardní spolupráci se Sportovními areály města Kladna. Jejich podpora pro nás byla v uplynulém roce velmi důležitá, zároveň jsme ji brali jako závazek, abychom nastavená pravidla dodržovali opravdu striktně. V tom hodláme pokračovat. Priorita pro nás je, aby se hrálo,“ dodává Jirák.
Také František Bureš, ředitel SAMK, si spolupráci s Kanonýry pochvaluje a ohlíží se za uplynulými měsíci: „Každý, kdo se kolem sportu pohybuje, si dovede představit, jak pro nás byla situace složitá. Standardně přišlo v pátek v poledne nějaké nařízení, které se ještě téhož dne večer změnilo a v neděli večer už zase bylo všechno jinak, takže bylo opravdu těžké reagovat. Já ale za náplň své práce beru to, aby lidé mohli sportovat. V tomto ohledu jsem vděčný za konstruktivní jednání s Kanonýry, s nimiž jsme se scházeli ne proto, abychom plakali, jak je situace špatná, ale abychom hledali řešení a přicházeli s novými alternativami.“
Jednou takovou bylo už zmíněné venkovní hřiště při čtvrté základní škole, jehož slavnostního otevření se František Bureš spolu s jednatelem SAMK Jiřím Chvojkou v červnu zúčastnil. „Udělalo mi radost, když jsem viděl, kolik dětí přišlo na úvodní trénink. Nebýt této možnosti, zůstaly by nejspíš doma u počítače, což bylo v té době bohužel jednodušší než jít společně sportovat,“ říká Bureš.
SAMK po dobu nejtvrdších opatření zajišťovaly pravidelnou dezinfekci svých areálů, aby v co největší možné míře zabránily šíření nákazy. Dezinfekce na ruce se od té doby stala samozřejmostí a je k dispozici na každém sportovišti. Momentálně jsou pravidla pro sportování uvolněná, komplikace plynoucí z restrikcí mají ale pořád všichni v živé paměti. „Myslím, že máme v tomto ohledu čisté svědomí. Denně jsme se na změny v opatřeních snažili reagovat tak, aby se nestalo, že sportovci týden čekají, až implementujeme aktuální vládní nařízení a pustíme jich do haly deset místo pěti. V případě potřeby chceme na tuto zkušenost navázat a v koordinaci nejen s Kanonýry, ale i dalšími kluby dostat lidi, a děti především, v co největší možné míře na sportoviště, protože to je naším posláním,“ dodává Bureš závěrem.
